Kdy jindy bychom měli mluvit o zvuku než o zimních prázdninách. Trhání papírových obalů, dětský smích, zpívání koled a vánočních písní. 

Všichni kromě těch nejmladších z nás už tyto chvíle zažili mnohokrát. A teď si to představte: je den před rodinným setkáním. Máte seznam věcí, které musíte zvládnout, než půjdete spát. Dárky, které je třeba zabalit, přáníčka, která je třeba napsat, jídlo, které je třeba připravit. 

Zavřete na chvíli oči. Co uděláte jako první? Slyšíte, jak se stříhá balicí papír, jak se trhá izolepa z cívky, jak chrastí dárek v krabici? Hhhhhrtt, ccckkk! Píšete přání tetě, kterou vídáte jednou za rok, co říká pero, které čmárá po stránce? Swoosh, ssssskkk! A co teprve jídlo, na které máte chuť, když ho pozdě večer vaříte, nůž krájí, lžíce míchá, skleněná mísa zvoní při každém dotyku lžíce. Cink, cink, cink, cink! 

Všichni jsme v dětství nebo v dospělosti „dělali“ svátky, ale zastavili jste se někdy, abyste se podívali, o co přicházíte?  

Jako píseň, kterou slyšíte jen v tomto ročním období, přinášejí tyto zvuky očekávání, vzpomínky, radost a štěstí.   

Naučit se naslouchat je náš první smysl, ale bohužel je to také smysl, který je v tradičním vzdělávání zanedbáván. Často se nám nedaří najít správná slova, kterými bychom zvuk popsali. Pro učitele je toto roční období ideální k tomu, aby si žáci zavázali oči a posadili se ve třídě do kruhu. Jako učitel připravíte scénu: je to den v roce, na který všichni vaši žáci čekají. Co uslyší? Zvonky, šepot rodičů, otvírání trouby, přípravu jídla, cukroví, zpěv koled a pak celou škálu emocí, které jen se zavázanýma očima máme šanci skutečně ocenit a vnímat zvuky radosti.  

V našem projektu Erasmus Sound of Stories jsme vytvořili knihovnu zvuků, které pokrývají řadu témat pro jakékoli roční období. Díky zvukovým příběhům, které podněcují představivost a pomáhají nám “vidět ušima“, a dlouhému seznamu aktivit, které je doprovázejí, už nikdy nebude učení se poslouchat stejné.  

Více informací naleznete na webých stránkách projektu: www.soundofstories.eu